Když bylo v dubnu roku 1955 v korejským generálem Choi Hong-hi (1918 - 2002) poprvé oficiálně představeno veřejnosti moderní umění sebeobrany pod názvem taekwon-do, nikdo netušil jak populárním se jen za několik málo let stane. Dnes, pouhých 57 let od jeho vzniku, jej aktivně vyznává přes 100 miliónů lidí po celém světě. Přestože se snad již každý člověk s taekwondem setkal (ať již na exhibicích, sportovních utkáních nebo také v mnoha filmech), stále se o něm mezi veřejností málo ví. Proto jsme se rozhodli Vám jej zde trochu přiblížit.
Smyslem taekwonda bylo vytvořit velice účinné bojové umění sebeobrany, které by se dalo použít v dnešní moderní době 20. století a které má možnost naučit se každý (v rámci svých schopností, samozřejmě). Neméně důležitým prvkem výuky je také aspekt morálních principů, který má tvořit člověka čestnějšího, zdvořilejšího, vytrvalejšího, sebevědomějšího ap. Typické je dnes taekwon-do především svou velkou silou, dokonalou technikou nohou, rychlostí, obratností a tak není nic překvapujícího, že i v mnoha mimo asijských zemích jako USA nebo Polsko je taekwon-do mnohem populárnější nežli ostatní bojová umění.
Mezi hlavní přednost výuky taekwonda patří jeho ucelená a dokonalá skladba, která zaručuje neustálou možnost zdokonalování se v technikách po mnoho let nebo i celý život. Základním prvkem výuky je nácvik základních technik. Uvážíme-li, že v 15-ti dílné encyklopedii taekwonda je přesně popsáno přes 3.300 nejrůznějších technik, můžeme říci, že tomuto bojovému umění se můžeme opravdu věnovat po celý život. Po zvládnutí určité skupiny základních technik, jsou tyto sdruženy do sestav, tzv. tulů. Těchto tulů je celkem 24 a jsou rozděleny podle náročnosti. Pro mnohé je nejatraktivnější část taekwonda výuka volného boje. Vytvořený systém nácviku je rozdělen do několika fází, z nichž každá má za úkol nejprve naučit určitou vlastnost, která je v opravdovém boji potřebná (např. nácvik efektivní vzdálenosti mezi soupeři, kombinace jednotlivých technik, efektivní zakončení ap.).
Protože ale v simulovaném boji, nelze použít na soupeře tvrdou techniku, která by mohla mít za následek i velice nebezpečné zranění cvičence, existuje zde také speciální forma výuky tzv. wirok (silové přerážení), kde má každý možnost si plně vyzkoušet svou sílu i techniku. Např. na exhibicích máte možnost vidět přerážet 5 cm silné dřevěné desky, 10 střešních tašek jednou ranou, sekání cihel nebo ledových ker, přelomení desky špičkou prstů ap. Vrcholnou formou výuky taekwonda je vlastní sebeobrana člověka. Přestože je nespočet cvičenců taekwonda, existuje jich jen velmi málo, kteří o sobě mohou tvrdit, že zvládli i tuto část výuky. Smyslem této výuky je připravit cvičence tak, aby byl schopen kdykoli a kdekoliv se ubránit jednomu nebo i více útočníkům, a to jak neozbrojeným tak i ozbrojeným. Navíc celá forma sebeobrany by měla být prováděna reflexivně, bez jakékoliv předchozí přípravy či domluvy. Mezi další, neméně důležité části výuky patří posilování a otužování, zvyšování kloubní pohyblivosti, nácvik rychlosti a obratnosti (při speciálních přerážecích technikách se skáče do výšky přes 2,5 metru, kde se teprve nohou láme dřevěná deska), důležitá je také výuka teorie a to jak technická, tak i historická, mravní a etická, která učí cvičence stát vždy na straně pravdy a spravedlnosti.
Zpočátku se taekwon-do zavádělo především jako armádní způsob boje, dnes však již můžete toto umění cvičit pod civilní mezinárodní federaci taekwon-do (ITF). Tato organizace zajišťuje pro své členy výuku taekwonda po celém světě (pomocí mezinárodních instruktorů), růst technické vyspělosti cvičenců (existuje zde 10. žákovských barevných stupňů "kup" a 9. mistrovských černých stupňů "dan") a také pořádá nejrůznější mezinárodní semináře a soutěže v taekwondu včetně oficiálního mistrovství světa.
V České republice se taekwon-do ITF cvičí od roku 1987 a v současnosti jsou čeští cvičenci taekwonda ITF sdruženi především pod Českým svazem Taekwon-Do ITF ve 35 registrovaných školách. Dohled nad výukou v České republice má již od roku 1987 korejský velmistr Hwang Ho-yong (9. dan).
V nedávné době byl v ČR udělen prvnímu studentovi 7. dan, což je v současné době nejvyšší udělený technický stupeň cvičencům z České republiky (mimo velmistra Hwanga samozřejmě). Již od roku 1992 má ČR také velice úspěšnou státní sportovní reprezentaci v taekwondu ITF (např. Jaromír Michl - trojnásobný mistr světa ve T-KI (1999 Argentina, 2003 Řecko, 2005 Austrálie); Radka Dlouhá (Heydušková) - naše první mistryně světa ve sportovním boji (1994, Malajsie), Jan Mraček, Michal Košátko - mistři světa ve sportovním boji (2005, Austrálie), Jiří Hovorka - náš první juniorský mistr světa ve sportovním boji (1995, Polsko). Taekwon-Do ITF tak patří mezi velice úspěšné české sportovní odvětví a přípravě reprezentantů i talentům je věnována veliká péče. Svými výkony se tak České Taekwon-Do ITF zařadilo mezi absolutní světovou špičku a celý svět na něj vzhlíží s úctou. Nemalou měrou se o to zasluhuje právě mistr Hwang Ho-yong, který je mezi cvičenci Taekwon-Do uznávanou světovou veličinou a právem patří mezi nejlepší učitele Taekwon-Do ITF na světě.
Český svaz Taekwon-Do ITF prezentuje svoji bohatou činnost v časopisech zaměřených na bojové umění Fighter´s magazín, ATTACK magazín, BUDOjournal a především pak na svých internetových stránkách na adrese www.taekwondo.cz, kde také publikuje svůj vlastní časopis - Bulletin Českého svazu Taekwon-Do ITF, který vychází pro své členy každé dva měsíce a pro nejširší veřejnost je k dispozici v elektronické podobě (vychází v češtině).